Pomník Československým letcům v Anglii v roce 1976
Píše se rok 1976 a cosi podivného se stalo za obcí Mrákotín u Telče. U zdejšího rybníka Horní Mrzatec totiž někdo v onen rok postavil pomník 311 bombardovací perutě britského královského letectva RAF. (Jde o Československou peruť, která bojovala ve druhé světové válce na straně Velké Británie proti nacistickému Německu). Autorem návrhu pomníku i jeho realizátorem byl disident Ing. arch. Jiří Herzán z Třebíče (18.6. 1921 - 1.3. 2003), dlouholetá vůdčí postava zdejšího Sokola, později též starosta celé župy Plukovníka Švece a člen předsednictva ČOS, ale i spisovatel, výtvarník a architekt. U Horního Mrzatce Jiří Herzán pořádal sokolské letní stanové tábory pro děti a dorostence. I v letech, kdy byl Sokol úředně zakázán, zde přesto panovaly sokolské myšlenky a neopakovatelná atmosféra jako z knih Jaroslava Foglara. Jelikož v 311 bombardovací peruti nasazovalo své životy i mnoho členů Sokola, právě proto se Jiří Herzán rozhodl jedno ze svých výtvarných děl věnovat uctění jejich památky. A právě proto vybral jako místo umístění právě ,,své,, sokolské tábořiště u Horního Mrzatce. Kdyby se nepsal rok 1976 a kdyby komunistický režim nesmyslně nepronásledoval a nevěznil hrdinné Československé vojáky, kteří bojovali na západní frontě pod křídly britského letectva RAF proti nacismu, člověk by to možná ani nevnímal. Byl to jediný památník československým letcům v Anglii v době totality na území našeho státu. A aby toho nebylo málo, o dva roky později, v roce 1978, na témže místě Jiří Herzán vybudoval i pomník zbývajícím třem perutím, tedy 310., 312. a 313. stíhací peruti RAF. Tím vzdal holt všem čtyřem existujícím perutím, v nichž bojovali ve Velké Británii Českoslovenští letci. Pomník sice stál na méně frekventovaném místě, ale rozhodně nebyl žádným ustrašeným uměleckým poukazem na cosi abstraktního, co se muselo teprve domýšlet, nýbrž zcela čitelně a jasně na sobě nesl velké britské dobové stíhací letadlo s britskými identifikačními znaky a velké číslice perutí – 310., 312 a 313. a celý tři metry vysoký pomník z masivního dřeva byl ve vojenské khaki zelené barvě. Na pomníku byla velká bílá cedule s černým nápisem: ,,Památník padlých letců stíhačů,, O existenci pomníku se vědělo zpočátku jen mezi Sokoli a místními obyvateli, brzy se to dozvěděli i bývalí účastníci protinacistického odboje a jejich rodinní příslušníci. V exilových novinách Hlas revoluce ze dne 11. srpna 1979 dokonce vyšel o tomto pomníku krátký článek s fotografií pomníku. Článek vyšel už téměř rok po vpádu sovětských vojsk do Československa a vyzněl pro tento pomník pochvalně. K pomníku jezdili z celé republiky lidé, kteří se u něj s obdivem fotografovali a nechávali zde i kytice, různé vzkazy, ale i předměty. Jednoho dne zde k překvapení Sokolů, kteří sem po čase přijeli, ležela i britská vojenská helma a vyznamenání. V létě roku 1983 dokonce na pozvání Jiřího Herzána přijeli k pomníku bývalí Českoslovenští letci, kteří v perutích RAF bojovali za naši svobodu, ale které komunistický režim nenáviděl. Přijelo jich téměř deset, zavzpomínali u pomníku a podiskutovali. Teprve až v únoru 1988 (rok a půl před revolucí) se o pomníku doslechla jihlavská STB a autor Jiří Herzán byl několikrát nucen na STB vypovídat a byl přesvědčován, aby pomník odstranil. Neučinil tak. U STB nebyl poprvé, už v roce 1954 jej jihlavská STB vyslýchala, protože byl sám letcem a STB měla podezření, že by mohl uletět za hranice, což však Jiří Herzán kvůli rodině i vztahu k naší vlasti neměl v plánu. Ale zpět k pomníkům. První pomník z roku 1976, který byl věnován letcům z 311. bombardovací perutě RAF byl zničen zubem času ještě v 80. letech 20. století. Zachoval se už pouze jeho model. Druhý pomník z roku 1978 věnovaný třem stíhacím perutím RAF přežil na svém místě (i přes zájem STB) až do revoluce a ještě několik let na svém místě přesluhoval, než byl v 90. letech odstraněn samotnými Sokoli, neboť tábořiště bylo po dlouhých letech zrušeno a následně byl vztyčen na nějakou dobu na Sokolském stadionu v Třebíči, později skončil uložen v archivu sídla třebíčského Sokola na ulici Leopolda Pokorného č. 20.
Ing. arch. Jiří Herzán obdržel 8. května 2018 in memoriam vyznamenání Zlaté lípy od ministryně obrany.
Fotografie ve fotogalerii vlevo...
Autor knihy je vnukem Ing.arch. Jiřího Herzána
Kontakt: PhDr. Martin Herzán MSc. - Tel. 604 592 889 , herzan.m@post.cz
Vnuk Ing. arch. Jiřího Herzána (*1921 v Třebíči) PhDr. Martin Herzán MSc. (*1978 v Třebíči) se rozhodl navázat na dílo a odkaz svého dědečka a 1. srpna 2015.na své náklady dle svého uměleckého návrhu a svýma rukama vytvořil důstojný pomník československým letcům, kteří bojovali za naši svobodu v letech 1940-1945 pod křídly britské RAF. Dva metry vysoký pomník stojí u hlavního vchodu na Ústřední hřbitov v Jihlavě. Autor zvolil důstojný a netradiční pomník, kde písemný odkaz není vytesán tradičně do kamene, ale je laserem vyříznut skrz masivní nerezový plech, z něhož je vyříznut obrys přesně ve tvaru velkého dobového britského letadla Spitfire. Nápis zní: ,,Památce čs. letcům RAF 1940-1945,,. Letadlo s nápisem je umístěno na ocelových nosnících ve vzduchu, pod ním je kámen s bronzovým dobovým státním znakem lva Československé republiky. Inspirace původním 35 let starým pomníkem je patrná.
PhDr. Martin Herzán MSc. byl i za tento počin pomník byl oceněn v září 2015 medailí Za zásluhy Svazu letců České republiky. V září 2015 dostal pochvalné uznání Muzea RAF v Londýně a v říjnu 2015. V říjnu 2015 pak dostal ocenění z Ministerstva obrany Velké Británie.
Více o novém pomníku na stránkách:
www.pomnik-raf-jihlava.estranky.cz
